Přilívat olej do ohně
Občas se to stane. Jiný pejskař k nám i přes naše upozornění a prosby pustí svého psa navolno. Náš pes se začne zmítat na vodítku, štěká jak o život a snaží se cizího psa odehnat. My se stydíme, začneme svého psa okřikovat, možná cukneme vodítkem. Někdy jsme naštvaní natolik, že začneme pokřikovat i na majitele cizího psa. Situace se nelepší, náš pes je stále víc podrážděný, vyjíždí, štěká jak o život. Nakonec ho potupně odvádíme někam pryč a doufáme, že toho pitomce se psem navolno už nikdy nepotkáme.
Nose touch
Mám ráda jednoduchá řešení problémů. Pokud je to řešení, které mi navíc může pomoct se spoustou problémů naráz, jsem úplně nadšená. A podobné nadšení mám pro cvik “nose touch”, neboli dotek nosu. Je to první cvik, který se učila Ciri a první cvik, který učím i na lekcích. Jak tedy nose touch (NT) naučit? A k čemu všemu se vám může hodit?
DMT vs. LAT
Dvě hry, které považuju za absolutní základ pro psy bázlivé a reaktivní. Každá funguje v základu na jiném principu, ale pokud se “hrají” správně, mají velmi podobný efekt. V čem jsou tyto hry podobné a v čem se liší? Jak je správně hrát, aby fungovaly?
Jak s kyblíčkem pracuju?
Už vím, že život s problémovým psem je z velké části management stresu. Snažím se nenaplnit kyblíček jejího stresu a zároveň ho pravidelně vylévat a držet tak psa v té stále ještě příjemné části stresové křivky. A co se mi osvědčilo a jaké metody teď používám?
Jak dobře známe své nejlepší přátele?
Začátkem roku 2020 jsem absolvovala dvoudenní seminář Se svým psem teď a tady s Frantou Šustou a koučkou Petrou Jaškówovou, jehož hlavním tématem je naladění mysli trenéra na trénink. Protože, jak říká Franta, trénink je v hlavě. 🙂 Celým seminářem nás provázel vhled, který mi v hlavě rezonuje od té doby pokaždé, když přemýšlím o tréninku.
Jak často má váš pes prostor být psem?
Kolik času má váš pes sám pro sebe? Jak často si může rozhodnout o tom, kam půjdete a má dost prostoru si pořádně očichat a prozkoumat okolí?
Nechápu, co to s ní zase je! Včera byla skvělá…
… odvolala jsem jí od srnek, pak si hodinu hrála s jiným psem, nakonec jsme doma ještě cvičily a moc jí to šlo. A dneska je jak vyměněná! Nevnímá mě, venku tahá na vodítku jak šílená a nereaguje na žádný povely. Potkaly jsme jejího nejlepšího kamaráda a sotva se pozdravili, už po něm vyjela a byla na něj protivná. Zkoušela jsem s ní nějaký jednoduchý povely, ale ani to nezvládla a celá vycházka byla jedno velký utrpení…”
