Život a práce s bázlivým psem je náročná – zejména psychicky. Často se neubráníme porovnávání našeho psa s ostatními, většinou odvážnějšími, více sociálními psy a to může být dost frustrující.
I přes usilovnou práci můžeme mít pocit, že náš pes se pořád nelepší, protože se stále bojí.
Jaká jsou ale reálná měřítka úspěchu s bázlivým nebo reaktivním psem? Je reálné, že se jednoho dne nebude vůbec bát? A měl by tento stav být cílem našeho tréninku a práce?
Každý potřebuje cíl - máte ten svůj nastavený chytře?
Abyste mohli zhodnotit, že trénink a práce, kterou se svým psím parťákem děláte, má smysl a vede tím správným směrem, je potřeba mít správně a realisticky nastavené cíle.
Jak praví známá poučka, cíle by měly být SMART. Specifické, Měřitelné, Dosažitelné (Achievable), Realistické a hlavně Trackovatelné. Jsou takové ty vaše?
Co můžeme sledovat a vyhodnocovat?
Nezaměřujte se jen na to, jestli se váš pes něčeho bojí nebo ne. Nebo na to, že stále reaguje na psy, případně na lidi. To je hodně černobílý cíl, který je ovlivněn spoustou faktorů a u spousty rušivek se může stát, že pes z nich bude mít nějakou obavu pořád.
A jak pak chcete hodnotit jak moc se toho pes bojí? Jak silná je reakce? Jak moc pes štěká?
Zaměřte se spíš na události, u kterých můžete snadno sledovat a zpětně vyhodnotit vlastnosti jako je jejich trvání nebo frekvence – třeba v rámci týdne nebo měsíce.
Jaké jsou pro mě ukazatele toho, že se můj pes lepší v konkrétní situaci?
– Rychlost, za jak dlouho se pes po náročné situaci oklepe a začne zase fungovat.
– Schopnost psa vnímat mě a plnit pokyny, cvičit.
– Ochota psa přijímat pamlsky v určitém prostředí nebo situaci.
– Ochota psa si hrát v určitém prostředí nebo situaci.
– Reakce na stejnou situaci ve stejném prostředí
Buďte chytřejší... a myslete i na sebe
Pokud máte své cíle nastavené chytře, můžete být ještě chytřejší – často se totiž ke zkratce SMART přidávají ještě dvě písmenka, která dělají cíle SMARTER. Nezapomeňte cíle taky Vyhodnocovat (Evaluated) a Odměnit (Rewarded).
Pracujete opravdu tvrdě na tom, aby se váš psí parťák měl lépe? Objíždíte trenéry, trávíte večer u webinářů, kurzů a každá procházka je místo odpočinku a relaxu pro vás spíše náročný trénink sebeovládání?
Najděte si čas na to, abyste jednou za čas ocenili, jak dlouhou a pracnou cestu jste s vaším psem a jeho problémem ušli.
A nezapomeňte se za to pořádně odměnit! Myslete během práce s bázlivým nebo reaktivním psem i na sebe, na svůj stresový kyblíček, jinak se může snadno stát, že nebudete mít dost energie svému psovi pomoct.
Jak to sledovat?
Vyberte si konkrétní a měřitelné události
Sledujte co možná nejobjektivnější události. Například reakce na psa může vypadat jako zhoršení, pokud můj pes doteď ignoroval kolemjdoucí klidné psy a tento si ho také ani nevšiml. Ale může to být také naprosto pochopitelné, pokud se třeba na mého psa na vodítku vyřítil výrazně větší pes navolno a můj pes se lekl.
Pokud chcete hodnotit třeba reakci na podněty, nastavte si ale v systému jasná kritéria – třeba štěkání zpátky na jednoho konkrétního psa za plotem.
Dělejte si záznamy a dělejte si je ihned
Na paměť se spolehnout moc nedá, až příliš často tvrdí úplně jiné věci, než se staly. Pokud chceme mít jistotu, nezbývá nám, než si tyto události opravdu měřit a dělat si záznamy. Udělejte si čárku pokaždé, když se něco povede, ale taky nepovede, pokud je to cíl, který sledujete. Udělejte to co nejdříve. Nenechávejte to na konec týdne ani těsně před konzultací u svého trenéra/behavioristy.
Sledujte i souvislosti
Nesledujte jen události, které jsou problém, ale také události a situace, které mohou plnit stresový kyblíček psa a zhoršit případné reakce – náročné víkendy, intenzivní tréninky, ranní běhání… A stejně tak věci, které jsou výjimečné – třeba návštěva, veterinář, dlouhý vandr, kde se pes nevyspal, dlouhé cestování a podobně. Neměli byste zapomenout zahrnout ani zdravotní problémy, i když mohou na první pohled vypadat, že psa moc netrápí, takový zánět ucha, hotspot nebo projevy alergie na trávy, vás mohou pocitově dostat v tréninku zase na začátek. I dvoudenní epizoda průjmu může vašeho psa podráždit natolik, že nebude přijímat pamlsky a může to vypadat jako krok zpět.
Každá událost, která se neděje každý den, ale je dost intenzivní, aby mohla ovlivnit chování vašeho psa, si zaslouží vlastní záznam.
Využijte moderní technologie
Telefon máme v kapse skoro neustále, tak ho využijte. Záznamy si můžete dělat například do kalendáře, nebo si použít jednu z mnoha dostupných aplikací na sledování návyků. Moji klienti třeba rádi používaji Habit Tracker, kde si můžete vytvářet vlastní návyky a velice jednoduše je zadávat.
Pokud ale preferuje papír a máte na ledničce připnutou tabulku, kde si po venčení jen uděláte čárky u toho, co sledujete, je to taky super! Jen to prosím nezapomeňte pak ukázat svému behavioristovi.
Vyhodnocujte a zasazujte do kontextu
V případě používání Habit Trackeru si můžeme s klientem na konzultaci zobrazit měsíční přehled a můžeme si jednotlivé události rozebrat. Vidíme trendy, třeba zvýšené množství reakcí na psy po náročných víkendech, nebo naopak zlepšení po odpočinkových dnech. Pokud jste poctiví v doplnění záznamů, můžeme vidět i jak se nárazová zátěž bez dostatečného vylité stresového kyblíčku promítá do chování psa.
Následně se podle toho můžeme zařídit v další práci a zaměřit se třeba na vylévání stresového kyblíčku, nebo na management ve dnech, kdy už dopředu očekávám, že pes nebude úplně ve formě.
Jak to může vypadat?
Ať už sledujete jakoukoliv proměnnou, nezapomeňte ji vyhodnocovat v čase a zaměřit se na realistické cíle. Pokud začínáte a váš pes se po setkání s libovolným psem už do konce procházky neuklidní, tahá, nevnímá vás a takto vypadají všechny vaše procházky, mít za cíl naprosto klidné procházky je prostě nerealistické a snadno vás to demotivuje.
Pokud se ale zaměříte třeba na to, za jak dlouho se pes po setkání s druhým psem uklidní a začne s vámi zase pracovat, můžete vidět pokroky mnohem dříve.
A pokud chcete s čímkoliv z toho pomoct, můžete se na mě obrátit.
