Kolik času má váš pes sám pro sebe? Jak často si může rozhodnout o tom, kam půjdete a má dost prostoru si pořádně očichat a prozkoumat okolí?
Protože nemám čich citlivý jako pes, je pro mě těžké si představit, jak pomocí něj vnímají svět. Tak si to představuju jako náš zrak. Když Trix lehával na balkoně a měl vystrčený čumák ven skrz zábradlí, říkala jsem tomu psí kino. Protože bych nechtěla po horách chodit se zavázanýma očima, přijde mi fér nechávat psovi volnost si očichat všechno, co potřebuje. Ano, jsou dny, kdy někam spěcháme a cílem venčení je se někam dostat, ale většina našich vycházek má cíl jediný – strávit společně čas venku. Pes bydlící v bytě se ven nedostane jindy než s námi. A proto se snažím venčení maximálně přizpůsobit psovi, dát mu čas si prozkoumat okolí, netahat ho od zajímavých pachů a nespěchat na něj.
Ciri není pes nadšený z města, naopak z něj byla na začátku dost vyděšená a pořád je to pro ni velká zátěž. Kdekoliv v přírodě je to ale úplně jiný pes, je sebevědomá, vyrovnaná a s věcmi nemá problém. Naprosto přirozeně ji radši beru na dlouhé procházky do přírody, aby si svůj čas užila a byl jí příjemný. Vzhledem k jejím tendencím lovit, se snažím vybírat místa, kde mám dobrý rozhled a o zvěři vím dřív já, nebo místa, kde je zvěře málo. Ne vždy to jde, zejména, když jsme na Vysočině, kde se nám zajíci a srnky pasou pod barákem. Pak jsou pro ni procházky v přírodě spíš trénink sebeovládání a vracíme se unavené obě, protože moje ochota „nechat psa být psem“ končí přesně v okamžiku, kdy pes chce být psem lovcem. Takové procházky pak musím vyvažovat jinými aktivitami a cíleně pracovat na jejím uklidnění.
Když se nám ale daří vybrat si vhodné místo a čas bez velkých rozptýlení, užívám si klidného psa, který si brouzdá přírodou a čichá si, sleduje okolí ne ostražitě, ale zvědavě. Na začátku se často stává, že je Ciri po celodenním pospávání jak na pérkách, lítá jak zběsilá a reaguje na všechno, nechávám jí tedy prostor, aby se trochu zklidnila, případně pocvičíme nějaké psí hry, a pak si užila čas jen pro sebe. Během podobných procházek se snažím přivolávat jen v nezbytně nutných případech a vyhýbám se dalším povelům. Zároveň ale stále odměňuju za check-in, vracení se ke mně, jako vždycky. Z podobných procházek se Ciri vrací klidná a vnímám tam velký rozdíl v její reaktivitě, když máme prostor podobnou duševní hygienu provádět pravidelně.
I během běžných ranních a večerních venčení, které se odehrávají spíš v zástavbě, se snažím dát Ciri prostor. Nechávám jí čichat a když to je bezpečné, dávám jí prostor vybrat si, kam půjdeme a kudy. Snažím se vybírat časy, kdy je venku minimum lidí a psů a Ciri má tak prostor si důkladně prozkoumat okolí v klidu. Občas mě překvapí, že si sama vybere jít se podívat na něco, čeho se doteď bála. Ale když si svoje strašáky v klidu důkladně prohlídneme, často zjistíme, že vlastně nejsou tak děsiví, jak se mohlo zdát. 🙂
Oproti tomu pak zařazuju tréninkové vycházky do města, na rušná místa, kde je cílem zapracovat na strachu a reaktivitě. Ale takové vycházky si nechávám jen na čas, kdy je Ciri v dobré psychické kondici a vyvažuju je pak jinými aktivitami.
Nedávno jsem se dozvěděla, že naše „volné“ vycházky mají dokonce svůj název mezi trenéry a říká se jim decompression walks (uvolňovací procházky) nebo sniffy walks (čichací procházky). Dohledala jsem jejich „původ“ k trenérce Sarah Stremming, která se o nich hodně zmiňuje v podcastech na Cog-Dog radio. Decompression walks pak definuje jako čas, kdy si pes užívá volný pohyb v přírodě, navolno nebo na dlouhém vodítku připnutém k postroji. Sama Sarah doporučuje tuto aktivitu provádět se psem v co nejklidnějším prostředí, omezit jakékoliv povely a ideálně vytvořit si z těchto procházek pravidelnou rutinu. Z její trenérské zkušenosti mají tyto procházky velmi dobrý vliv na reaktivní psy, psy, kteří jsou bázliví a nebo příliš excitovaní. U svých svěřenců popisuje snížení reaktivity, lepší schopnost odpočívat, lepší mezipsí vztahy ve smečce a celkové uklidnění psů.
Jak venčíte své parťáky vy? Dáváte jim prostor být psem?
K dalšímu studiu doporučuji: https://thecognitivecanine.com/
2 komentáře