Psí nebojsové

Nose touch

Mám ráda jednoduchá řešení problémů. Pokud je to řešení, které mi navíc může pomoct se spoustou problémů naráz, jsem úplně nadšená. A podobné nadšení mám pro cvik „nose touch“, neboli dotek nosu. Je to první cvik, který se učila Ciri a první cvik, který učím i na lekcích. Jak tedy nose touch (NT) naučit? A k čemu všemu se vám může hodit?

Jak naučit nose touch?

  1. Začínáme! Podporujeme zájem o target – dlaň. Vezmeme si pamlsky a (pokud pes zná) clicker. Psovi nastavíme otevřenou dlaň a chválíme nebo označujeme clickerem jakýkoliv zájem o dlaň. Zpočátku to může být i pouhý oční kontakt. Pokud je pes velmi bázlivý, může se mu NT lépe učit na zavřenou pěst. V této fázi odměňujeme pamlsky odhozenými pryč – pro některé bázlivé psy může být takový přímý a blízký kontakt náročný a toto jim dá možnost si odpočinout. Zároveň se tím učí orientovat se zpátky na nás a dává mu možnost se rozhodnout, jestli chce v tréninku pokračovat. Pokud má pes problém s přiblížením se k vaší dlani, dejte ruku spíš bokem, aby k vám nemusel jít čelem a nedívejte se na psa přímo. Chceme psa učit pomocí úspěchů, takže na začátku můžeme dát dlaň psovi kousek od čumáku a usnadnit mu to. Po každém pokusu dlaň schovejte za záda a pro nový pokus ji psovi znovu nastavte. Ukázání dlaně se v tomto případě stane prvním povelem pro daný cvik.
  2. Budujeme chování – odměňujeme pouze úspěšné pokusy. Pokud jsme předchozí fázi nepodcenili, pes už tuší, že naše dlaň a jeho čumák je něco, co vás zajímá. Proto mu můžeme nyní zvýšit obtížnost a odměňovat pouze ty pokusy, které vedou k dotyku nosu na naší dlani. Nezaměřujeme se nyní na intenzitu ani délku, stačí nám krátký dotek. V této fázi už neodměňujeme odhozením pamlsků, ale naopak chceme budovat hodnotu targetu – naší dlaně. Pamlsky tedy pokládáme na dlaň. Jednou za pár pokusů ale psa uvolníme a odměníme odhozeným pamlskem. Stále mu chceme dát možnost si vybrat, zda v tréninku chce pokračovat.
  3. Přidáváme slovní povel. Pokud pes se spolehlivě dotkne dlaně při každém ukázání, můžeme začít přiřazovat slovní povel. Tím může být cokoliv, „nose“, „nos“, „touch“… Stačí říct vybraný povel před tím, než psovi ukážeme dlaň.
  4. Zvyšujeme obtížnost. Postupně můžeme prodlužovat vzdálenost, na kterou psovi ukazujeme ruku, případně měnit směr dlaně. Dalším krokem je cvik přenést do obtížnějšího prostředí. Důležité je vždy během tréninku zvyšovat obtížnost pouze jednoho kritéria – můžeme tedy zvyšovat vzdálenost dlaně, ale necháváme směr, na který je pes zvyklý. Když přenášíme cvik do rušivějšího prostředí, začínáme zase od začátku a psovi dlaň ukážeme na krátkou vzdálenost.
  5. Budujeme výdrž. Pokud chceme, aby se pes dlaně pouze nedotknul, ale aby v pozici vydržel, musíme vybudovat výdrž. Pro snazší rozlišení můžeme použít trochu jiné gesto. Já používám nataženou dlaň na pouhý dotyk a dlaň pokrčenou do misky na NT s výdrží. Pokud se rozhodneme odlišit to takto gestem, musíme přecházet na nové gesto postupně a teprve až když pes spolehlivě dělá NT na trochu jiné gesto, začneme budovat výdrž. Po doteku dlaně psa nechválíme hned, ale až po vteřině. Pokud jste solidně vybudovali základy, když nepřijde odměna, pes se většinou pokusí dotek ještě zintenzivnit, protože si je jistý, že toto chování vždycky vedlo k odměně. Snažíme se zvolit tak krátkou prodlevu před pochvalou, abychom psa nefrustrovali neúspěšnými pokusy. Výdrž prodlužujeme postupně po malých krocích, čím pevnější základy položíme, tím větší službu nám tento cvik udělá.

Pokud chceme NT převést na jiný target, například tyčku a podobně, začneme tak, že si na dlaň dáme třeba lepící lísteček. S tím pak potrénujeme NT a když má pes dostatečnou jistotu a dělá cvik bez zaváhání, můžeme lísteček přesunout na cílový target. Pokud se pes v libovolném kroku nácviku zasekne, neváhejte jít klidně i o několik kroků zpátky.

Trénink by měl psa hlavně bavit. Vytoužené výsledky odložte na druhou kolej a věnujte energii hlavně tomu, abyste si se svým psem užili příjemnou zábavu. O nic jiného nakonec nejde.

Čím vyšší hodnotu cviku vybudujeme, čím více úspěšných a odměněných pokusů za sebou bude pes mít, tím širší uplatnění bude mít NT v našem společném životě. Trénink není nikdy u konce, nikdy bychom si neměli myslet, že nás pes už tento cvik „umí“. Stále je potřeba cvik sem tam trénovat a odměňovat, aby se zvyšovala jeho hodnota a dal se tak použít i ve velmi složitých situacích.

Na co všechno se takový nose touch může hodit?

  • pokud si pes po přivolání stále drží vzdálenost a nechce dojít až k nám – NT se hodí jako varianta přivolání
  • pokud psa chceme dostat do nějaké konkrétní pozice – velmi se hodí například na dogfitness a podobné cvičení, kde potřebujeme psa v klidném tempu navést na pomůcky, přes kavalety a podobně
  • pokud se nám pes blíží přetočení a potřebujeme ho dostat zpátky na zem – NT je velice jednoduchý cvik, ale stále vyžaduje od psa soustředění, pokud navíc trváme na výdrži, pes má prostor se uklidnit
  • kontrola psa, zda je schopný vnímat a v jakém je stavu jeho kyblíček – pokud pes nereaguje ani na takto jednoduchý cvik, pro jistotu zůstane na vodítku a hledám spíš způsoby, jak vyprázdnit jeho kyblíček (o tom, co je kyblíček pak píši zde a jak ho vyprazdňovat zase zde 🙂 )
  • míjení dalších psů nebo bubáků – pokud má pes dlouhou výdrž a vybudovanou vysokou hodnotu cviku, můžeme ho pomocí NT i odvést z potenciálně nepříjemné situace
  • conversation starter – snadný cvik, který pes velmi dobře zná a v neznámém prostředí mu pomůže se aklimatizovat, protože „tohle už přeci znám!“
  • naladění na trénink – jako tzv. behavioral momentum, kdy snadným a oblíbeným cvikem psa rozehříváme na začátku tréninku (pro víc podrobností viz Trénink je rozhovor, ve kterém má i váš pes co říct od F. Šusty)
  • seznamování se s novými lidmi – využívání targetů při zvykání na nové lidi rozebírá F. Šusta například během semináře „On si zvykne, nebo taky ne…“
  • targeting- zvonění na zvonečky, vypínání vypínačů a další zábavné cviky

Pomocí NT můžeme pracovat na konceptu blízkosti, učíme psa, že v naší blízkosti je zábava a navíc se za jednoduché činnosti rozdávají odměny. Když pracujeme na výdrži, posilujeme i koncept odolnosti a houževnatosti. Pes se učí věci nevzdávat a dál se snažit.

Jak vidíme, NT je cvik, který má široké uplatnění a může nám pomoct se spoustou problémů, případně nám dát prostor k jejich řešení. Používáte vy NT i k něčemu dalšímu? Pomáhá vám s nějakým konkrétním problémem?

1 komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.